Jít za svými sny

Být tvůrcem svého života

26. ledna 2013 v 2:06 | Mili
Včera jsem byla sama doma a jen tak jsem si brouzdala po netu, po všech možných stránkách a najedné jsem objevila krásnou větu, která mě donutila se zamyslet a tak trochu si nočně zafilosofovat(nevím jestli jsem to napsala správně:D tak kdyžtak pardón:-P)
Věta zněla takto:
"Jsme tvůrci našich životů a můžeme vytvářet příběh, ve kterém hrajeme hlavní roli.'

Bezesporu to je věta pravdivá. Jen mi přijde, že někteří lidé nemají zrovna moc možností být až tak svobodní tvůrci svých životů. Někdy se někomu přihodí něco zlého a smutného a nástroje k tomu, aby pořádně mohli chytit opratě svého života scházejí.
A pak jsou tu tací lidé, kteří mají všechny možné prostředk,y jak udělat svůj život lepší, nebo jak samy sebe udělat lepší a bojí se toho, bojí se toho, co by ta změna mohla udělat, nebo se bojí selhání-> do této skupiny se asi musím zařadit já. Kolikrát si říkám život je plný výzev, je plný krásných věcí, tak proč sakra okolo sebe hledám jen to špatné, to co se mi nedaří..a tak podobně.
Asi bych se opravdu měla zamyslet nad tím ,co krásného mi život dává, všímat si maličkostí.
Dneska mě například potěšil prodavač v krámu, který nejen že byl strašně příjemnej a milej, ale ještě mi tím vykouzlil navíc úsměv na tváři hned po ránu:-) a to je přece krásný ne?-> Dřív bych si něčeho takovýho ani nevšimla, ale dneska jsem asi začala všechno vnímat trošku jinak:-) Tak v tom musím pokračovat a třeba zjistím, že to tu na tom světě není zase až tak černý jak jsem si myslela a třeba se konečně kopnu do zadnice a udělám něco proto, abych měla takový život jaký si představuji ve svých snech♥

Wish 1 - přestat být introvertem

3. ledna 2013 v 4:31 | Mili
Říkala jsem si, že bych se o svůj blog měla začít trošičku víc starat...taky se tu častěji ukazovat né jen jednou za sto let:-) A tak jsem začala tím, že jsem vytvořila novou rubriku "Jít za svými sny"...Myslím, že už z názvu je jasné o co se jedná:-) jednou za čas vždycky zveřejním jedno přání, za kterým si půjdu a potom budu popisovat cestu k cíli:-) a na konci zhodnotím jestli se mi to povedlo..nebo jestli jsem opět svůj sen zakopala někam hluboko pod zem jako to dělám obvykle...takže je tu přání číslo jedna a tím je to nejpodstatnější a pro mě asi nejtěžší : KOMUNIKACE aneb přestat být introvertem.

Ani nějak moc nevím jak začít...ale zkusím to teda od začátku. Už jako malá jsem se potýkala s tím, že všichni měli víc radši moji mladší sestru. Tím tedy nemyslím rodiče, to určitě né ty nás mají radi stejně a nikoho neupřednostňují...ale například kamarádky mojí mámy, ty sestru vždycky milovali a mě si ani nevšimly, nebo moje teta, která žije v Německu, vždycky, když k nám přijela... sestru objímala půl hodiny zatímco mě obejmula na pikosekundu, aby se neřeklo...a já jsem se tím tak nějak naučila žít prostě moje extrovertní roztomilá sestra byla oblíbenější...já pro všechny byla ta, co se s nikým nebaví a jen leží zavřená v pokoji nikam ani moc nechodí, protože kamarádů má po skromnu...a já si na to tak nějak prostě zvykla....Potom jsem vyrostla, v určitých obdobích života jsem nějakej ten náznak extrovertismu i pocítila...například v šestý třídě jsem měla takovou svoji partu kamarádek, s kterýma jsme lumpačili:D...zkoušeli poprvé kouřit a tak podobně...ale tohle období se brzo zase změnilo...a to konkrétně po nástupu na střední.
 
 

Reklama