Únor 2012

Ukončit-neukončit?

24. února 2012 v 21:43 | Mili |  Diary
Škola-dříve milované místo, kam jsem každý den chodila s úsměvem na rtech-dokonce i když jsme měli psát nějaký hooodně těžký zápočtový test, těšila jsem se na kamarády, na tu srandu tam, dokonce i na skvělé profesory na které jsem měla obrovské štěstí.Škole jsem říkala druhý domov a dokonce jsem tam byla i radči(a možná i častěji) než doma...jenže tento rok je všechno jinak:-(...moji dva nejlepší kamarádi školu ukončili-to by se dalo ještě přežít, protože se náš kruh studentů z prváku se spojil s tím druhým, kde jsem zjistila, že je taky pár super lidí...jen, ale do té doby než mi jeden z těch super lidí vyznal lásku...a já prostě nevím, co teď dělat. Mám toho kluka fakt ráda,ale jen jako kamaráda...protože a jednoduše ani žádný vztah rozhodně nehledám a už vůbec ne ve třídě(představa, že bych ho viděla každý den mě úplně děsí)navíc jsme každej úplně jinej!...on je z vesnice a ze zemědělské rodiny...já jsem Pražačka každým kouskem svého těla z rodiny zdravotnice a podnikatele, on nepije alkohol(ani kapičku) já miluju popíjení s kamarádama, s mamčou u televize, boření zábran při alkoholových akcičkách...a ještě ke všemu je mladší, sice jen o měsíc, ale mě bohužel už od mých 16let přitahují spíše starší muži čehož jsou mý bývalý přítelové důkazem....takže nejprvě to ve škole začalo, tak že jsem všude byli s polu, seděli vedle sebe na přednáškách, byly spolu ve dvojicích při školních pracích a jeli spolu dokonce na týden na praxi...jenže pak mi začlo vadit jak neustále vyžaduje přítomnost mé osoby jak na mě kouká jak na obrázek panny Marie div, že se ke mě nemodlil, to jak se mě pořád snažil dotýkat a hladit po ruce, .....musela jsem mu říct, že já bohužel necítím, to co on(nejde se k tomu přece přinutit, že ne?:-( ..),.takže jeho podhled zamilovaného člověka se změnil na pohled smutnýho týrajícího psa:-(...jenže já tak strašně nesnáším někomu ubližovat(i když nechtěně), ale kdybych teda přistoupila ke kroku, že bych mu tedy řekla, že spolu budeme...bylo by to asi jen z toho důvodu, že mu nechci ublížit a to je přeci špatně, ne?takže, co teď nebaví mě se mu každý den ve škole vyhýbat v přednášející místnosti si sedat co nejdál od spolužáků, kteří si to pak berou osobně a myslejí, že se s nima nechci bavit......dokonce přemýšlím i o ukončení studia...ne kvůli němu samozřejmě, ale tak obecně... chtěla bych začít pracovat abych se mohla odprostit od maminčiný sukně a to při studiu docela dost nejde...jsem teď strašně na vážkách, jsem už ve druháku což znamená, že k ukončení bakaláře zbývají už jen 3 semestry a já bych mohla mít titul....jenže...